Není výjimkou, že lidé velmi často přemýšlí, jak naložit s majetkem, který se jim za života podařilo nastřádat. Často tak ve svých úvahách dojdou k závěru, že by bylo vhodné nabytý majetek převést na jimi vybrané osoby, většinou se jedná o jejich potomky nebo jinak blízké osoby. Jak na to? Je vhodnější majetek převést za života nebo spíše spoléhat na pořízení pro případ smrti? V této části se zaměříme na převody majetku ultra vires (za života).
Nejtypičtějším příkladem je smlouva darovací, na základě které dochází k bezplatnému převodu vlastnického práva k věci na obdarovaného. Je třeba si uvědomit, že se jedná o dvoustranný závazkový vztah, je tedy rozhodná, jak vůle dárce darovat, tak vůle obdarovaného dar přijmout.
Darovat můžete jednotlivé movité i nemovité věci, soubory věcí nebo i celý majetek. Věděli jste, že můžete darovat dokonce i Váš budoucí majetek? Ano, a to dokonce až do výše jedné poloviny. Můžete rovněž darovat věc, kterou nemáte, v takovém případě se totiž zavazujete danou věc obstarat. Darovat můžete i peníze, nezapomeňte však, že budete-li chtít darovat finanční prostředky v hotovosti, můžete tak učinit pouze do výše 270.000,- Kč.
Darovací smlouva může být ústní, v některých případech je však vyžadována forma písemná, jedná se o případy, kdy je darovaná věc zapisovaná do veřejných seznamů (například: nemovité věci, patenty, průmyslové vzory nebo ochranné známky). Vlastnické právo k zapisovaným věcem lze nabýt nejdříve ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva příslušnému úřadu. Nejen darovací smlouva k věcem zapisovaným do veřejných seznamů musí mít písemnou formu. Písemná forma je vyžadována také tehdy, nedojde-li k odevzdání daru současně s uzavřením darovací smlouvy. Ačkoliv se samotný sepis darovací smlouvy může zdát jednoduchý a na internetu naleznete několik vzorů, doporučujeme Vám obrátit se na odborníka, který Vám zpracuje darovací smlouvu na míru, zajistí podání návrhu na vklad a provede Vás vkladovým řízením. Nejen, že na smlouvy, na jejichž základě má dojít k zápisu práv do veřejných seznamů, jsou kladeny značné nároky, ale také můžete přijít o zaplacený správní poplatek, nebudete-li mít smlouvu správně sepsanou a tato skutečnost vyjde najevo až v samotném řízení.
Může se stát, že se po uzavření darovací smlouvy zásadně změní okolnosti. Zákon dává dárci možnost dar odvolat a zavádí dva zákonné důvody, nouzi a nevděk. Nouze je situace, kdy dárce nemá na vlastní nutnou výživu nebo výživu osoby, o kterou pečuje. V takovém případě může dárce po obdarovaném požadovat, aby navrátil dar, přičemž obdarovaný se tomuto důsledku může vyhnout, poskytne-li dárci obvyklou cenu daru. Za nevděk zákon považuje situaci, kdy obdarovaný úmyslně nebo z hrubé nedbalosti ublížil dárci tak, že zjevně porušil dobré mravy. Důvodem však nebude hádka mezi otcem a synem, ale například neposkytnutí pomoci při vážné nemoci. Současně není možné, aby si dárce vzpomněl na nevděk obdarovaného kdykoliv, nýbrž má na odvolání daru lhůtu jednoho roku ode dne, kdy mu obdarovaný ublížil, popř. ublížil-li obdarovaný dárci nepřímo nebo ublížil-li osobě blízké dárci, pak má dárce na odvolání daru lhůtu jednoho roku ode dne, kdy se o takovém ublížení dozvěděl.
Věděli jste, že v případě darování věcí nemovitých je možné, aby si dárce vymínil právo darované nemovité věci doživotně užívat? Je to taková smluvní ochrana dárce. Je-li takové ujednání součástí darovací smlouvy a má-li být zapsáno do katastru nemovitostí jako právo věcné, poskytuje dárci jistotu, že bude moci darovanou nemovitou věc dohodnutým způsobem užívat bez ohledu na to, kdo se případně v budoucnu stane vlastníkem darované nemovité věci. Samotné smluvní zakotvení věcného břemene a stanovení jeho podmínek může být komplikované, ale smysl je jasný – dárce je oprávněn převedenou nemovitou věc užívat a nikdo jej nemůže proti jeho vůli vystěhovat.
Existují nějaké nevýhody zřízení věcného břemene? Ano, jeho ujednání totiž může snížit hodnotu nemovité věci. Rozhodně může být problém takovou nemovitou věc prodat za tržní cenu, nebo na ni získat od banky hypotéku.
Darování potomkovi může následně ovlivnit také rozdělení majetku v rámci dědictví (kterým se budeme zabývat ve druhé části). Jak je to možné? Na povinný díl potomka zemřelého se totiž započítá i to, co mu bylo darováno v posledních třech letech před smrtí zemřelého zemřelým (v závěti je dokonce možné tuto lhůtu prodloužit). Při započtení se nepřihlíží k obvyklým darům, tedy těm, které se v té které rodině obvykle dostávají například k narozeninám nebo k Vánocům. Může se tedy stát, že obdarovaný potomek nebude mít v rámci vypořádání dědictví nárok na to, co po zemřelém zůstalo. Na druhou stranu, nemůže se stát, že by se musel o obdržený dar s ostatními dědici dělit, nebo je zpětně vyplácet.
Darování mezi osobami blízkými nepodléhá dani z příjmu fyzických osob. Darovací daň byla zrušena.
Zvláštním typem je donatio mortis causa (darování pro případ smrti). Jedná se o dvoustranné právní jednání v písemné formě, na základě kterého se dárce zaváže bezplatně převést věc na obdarovaného a současně se vzdá práva dar odvolat a obdarovaný takový dar přijme. Další podmínkou je, že obdarovaný musí přežít dárce. Musí tedy být naplněny tři kumulativní podmínky: (1) písemná forma, (2) vzdání se práva odvolat dat, a (3) obdarovaný musí přežít dárce. Nebude-li jedna z výše uvedených podmínek naplněna, může se jednat o darovací smlouvu popsanou výše, nebo o odkaz (kterým se budeme zabývat ve druhé části). K převodu vlastnického práva poté dochází podle toho, jaké má smlouva účinky a jaké věci se týká. Jednoduše řečeno, k převodu vlastnického práva může dojít k okamžiku účinnosti smlouvy, tj. k okamžiku smrti dárce, nebo až ve chvíli, kdy nastane další právní skutečnost (typicky zápis do veřejného seznamu).
