Je to už skutečně 10 let od okamžiku, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který přinesl mnoho nového. Jednou z novinek je však také tzv. domněnka opuštění nemovité věci podle ustanovení § 1050 odst. 2 občanského zákoníku. Toto ustanovení stanoví, že nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil. V kombinaci s ustanovením § 3067 občanského zákoníku, které stanoví, že je-li opuštěna nemovitá věc, počne běžet doba uvedená v ustanovení § 1050 odst. 2 občanského zákoníku ode dne nabytí účinnosti občanského zákoníku, to znamená, že k 1. lednu 2024 se lidem, kteří obhospodařují nemovitosti, které však jsou v katastru nemovitostí vedeny jako stavba nezapsaná na žádném listu vlastnictví, mohla zkomplikovat možnosti nápravy tohoto stavu.
Podle ustanovení § 65 odst. 9 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, totiž platí, že nepodaří-li se vlastníka zjistit a uplyne-li marně lhůta 10 let od nabytí účinnosti občanského zákoníku, má se za to, že nemovitá věc je opuštěná a pohlíží se na ni jako na opuštěnou. V důsledku aplikace tohoto ustanovení tak může dojít k situaci, kdy „aktivní“ katastrální úřady začnou zapisovat jako knihovního (formálního) vlastníka Českou republiku.
Skutečný stav se však může od stavu právního lišit. Je přece tolik lidí, kteří v rámci majetkových restitucí získali majetek bývalého JZD, na kterém stojí stavba, o kterou se však od restituce starají, opravují, zvelebují, platí daně a mají na zachování svého vlastnického práva zájem a jen jim „utekl“ zápis v katastru nemovitostí. Jde také o případy nabytí dědictví, kdy však nedošlo k zápisu vlastnického práva dědice a v katastru nemovitostí je tak veden pra pra pra dědeček nebo jiný vzdálený předek, narozený v roce 1853. Jak postupovat, když chcete tento stav napravit?
Je třeba využít kombinaci a znalost občanského zákoníku a katastrálního zákona. Jak vlastně tyto starající se, ale nezapsané vlastníky označujeme? Právní řád označuje takové vlastníky jako „nedostatečně identifikované vlastníky“. Nedostatečně identifikovaným vlastníkem pak rozumíme nejen stav, kdy vlastník není znám vůbec (a v katastru nemovitostí je tak uvedeno, že stavba či pozemek nejsou evidovány na žádném listu vlastnictví), ale také stav, kdy u vlastníka nejsou evidované takové údaje, na základě kterých je vlastníka možné jednoznačně identifikovat (chybí např. jméno, datum narození, adresa trvalého pobytu, nebo je zřejmé, že evidovaný vlastník již zemřel – např. narodil-li se v roce 1853 je téměř jisté, že již nežije).
Problém jsme našli, teď k jeho řešení. Pro lidi, kteří se o majetek řádně starají, se dnem 1. ledna 2024 vlastně nic nemění. Přestože „aktivní“ katastrální úřad může vlastnické právo státu do veřejného seznamu zapsat, dotčený vlastník se zpravidla bude proti takovému zápisu bránit.
Nápravy tohoto stavu dosáhne zpravidla tak, že se obrátí na příslušnou pobočku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten pak vlastníka vyzve, aby prokázal své vlastnické právo katastru nemovitostí. Prokazovat své vlastnické právo bude „nedostatečně identifikovaný vlastník“ tak, že doloží listiny dokládající jeho vlastnictví.
Neexistují-li takové listiny, pak bude nezbytné, aby se vlastník obrátil na příslušný soud s žalobou o určení svého vlastnického práva, kdy na straně žalované bude vystupovat Česká republika zastoupená Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Žaloba by měla obsahovat vylíčení skutkových okolností, na základě kterých má vlastník za to, že mu svědčí vlastnické právo a dále by se měl také vlastník vypořádat s tím, proč existuje na určení jeho vlastnického práva tzv. právní zájem. Sepis žaloby na určení vlastnického práva není jednoduchý a vlastník se tak v jisté fázi tohoto řízení pravděpodobně neobejde bez nutnosti konzultace s advokátem.
Pomyslné nebezpečí, které s sebou přináší domněnku opuštění nemovité věci podle ustanovení § 1050 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 3067 občanského zákoníku, tak nedopadne na ty, kteří si chtějí své vlastnické právo k nemovitostem udržet a na ty, kteří své vlastnické právo dlouhá léta vykonávají. V těchto případech, byť administrativně složitějším postupem, dříve či později, dojde ke sjednocení právního a skutečného stavu.
Domněnka opuštění nemovité věci ale dopadne ale na ty, kteří posledních 10 let netušili, že někde chátrá jejich majetek anebo na ty, kteří s vědomím, že někde majetek mají, o tento majetek nedbali.
