To, co vytvoříte pomocí umělé inteligence Vám nepatří – jaké jsou právní aspekty vlastnictví umělou inteligencí generovaných děl?
V současné době se otázka vlastnictví děl vytvořených pomocí umělé inteligence stává stále aktuálnější. Současná právní úprava stanoví, že autorské dílo je výsledkem tvůrčí činnosti člověka. To znamená, že aby bylo dílo chráněno autorským právem, musí být vytvořeno fyzickou osobou. Díla generovaná umělou inteligencí tedy nemohou být považována za autorská díla, jelikož postrádají lidský tvůrčí prvek. Právní úpravu nalezneme především v autorském zákoně a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES. V USA je potom možné opřít se například o rozhodnutí Copyright Office (případ Thaler v. Perlmutter). Tento úřad v roce 2023 odmítl registrovat autorská práva na díla vytvořená umělou inteligencí, pokud v nich chybí lidský prvek. Dokonce ani případ, kdy byl obrázek vygenerován umělou inteligencí a následně v něm uživatel umělé inteligence provedl stovky změn ve Photoshopu nebyl považován za autorské dílo. Z mého pohledu se však v tuto chvíli již o autorské dílo jednat může, pokud se projevila značná míra lidské kreativity. Něco takového je však potřeba vždy posoudit individuálně.
Kdo je tedy vlastníkem takového výtvoru?
Nabízí se hned několik možností, vlastníkem by mohl být vývojář systému umělé inteligence, který daný AI systém vytvořil, nebo uživatel systému umělé inteligence, který udělil pokyny k vytvoření konkrétního díla, ale také například vlastník tréninkových dat, který poskytl data použitá pro trénink umělé inteligence. Praxe ukazuje, že pokud umělá inteligence vygeneruje dílo bez podstatného lidského zásahu, nikdo na něj nemá autorská práva. To znamená, že taková díla mohou být volně využívána veřejností.
Jaká jsou tedy rizika vytváření děl za využití umělé inteligence?
V současné době tedy neexistuje právní rámec, který by jednoznačně určil, kdo je vlastníkem práv k dílům vytvořeným umělou inteligencí. To však může vést k právním nejistotám a sporům. Problémem je také skutečnost, že některé systémy umělé inteligence mohou při generování nových děl užívat existující díla, která jsou již chráněna autorským právem, čímž ale bezpochyby dojde k porušení autorských práv autorů původních děl. V neposlední řadě je také možné, že automatizovaná tvorba obsahu povede k devalvaci lidské kreativity a pracovních míst v uměleckých oborech.
Vzhledem k velmi rychlému rozvoji umělé inteligence by tak bylo nejvhodnější přizpůsobit autorské právo tak, aby nové technologie reflektovalo, a to například vytvořením nové kategorie práv.
Závěr
Závěrem lze tedy uvést, že díla vytvořená umělou inteligencí nejsou chráněna autorským právem a není jasné, kdo by měl být jejich vlastníkem. To vytváří jak možnosti pro veřejnost, tak i právní a etické výzvy, které bude nutné do budoucna řešit legislativními změnami. Pokud tedy používáte umělou inteligenci k tvorbě obsahu, měli byste si být vědomi těchto rizik a dbát na právní aspekty používání umělou inteligencí generovaných děl. Můžeme jen doporučit, abyste se důkladně seznámili s licenčními podmínkami jednotlivých systémů (OpenAI, ChatGPT apod.).
