Co se mění v rozvodu a péči o děti od ledna 2026?
Dne 1. ledna 2026 nabyla účinnosti novela občanského zákoníku (dále jen „OZ“) publikovaná pod č. 268/2025 Sb., která přináší zásadní změny v oblasti rozvodu manželství a úpravy poměrů nezletilých dětí. Účelem této novely je zjednodušit rozvodové řízení a především odstranit třecí plochy vedoucí k eskalaci konfliktů mezi rodiči.
Spojení řízení o rozvodu a úpravě poměrů dítěte
Jednou z nejvýraznějších změn je možné spojení řízení o rozvodu manželství s řízením o úpravě poměrů nezletilého dítěte do jednoho společného řízení dle ustanovení § 398a zákona o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“). Nově bude o obou věcech rozhodováno v jediném řízení u okresního soudu, v jehož obvodu má nezletilé dítě své bydliště. Zákon však ponechává soudu určitý prostor pro uvážení dle ustanovení § 398a věty druhé ZŘS. Pokud by spojené řízení nebylo vhodné například kvůli konfliktu mezi rodiči nebo složitosti případu, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení. V návaznosti na tuto změnu se zavádí i povinnost účastníků řízení uvést v návrhu své kontaktní údaje, konkrétně telefonní číslo nebo e-mailovou adresu, jsou-li navrhovateli známy.
Opuštění kategorizace forem péče
Novela přináší koncepční změnu v pohledu na péči rodičů o děti před a po rozvodu manželství. Dosavadní rozdělení péče na výlučnou (individuální), střídavou a společnou péči se ruší. Toto rozlišování bylo podle důvodové zprávy zdrojem mnoha sporů mezi rodiči a často vedlo k umělému vytváření konfliktů o formu péče, kdy rozlišování forem péče nemělo vliv na rodičovskou odpovědnost a její výkon, neboť ta zůstávala vždy oběma rodičům v plném rozsahu zachována. Právní úprava účinná od 1. ledna 2026 již odstraňuje původní terminologii „rodič, který má dítě v péči“ a „rodič, který má právo na styk s dítětem“. Nová úprava dle ustanovení § 907 OZ zavádí jednotný koncept „péče“ rodičů o dítě. Dohodnou-li se rodiče na péči o dítě, soud rozhodne, že dítě zůstává v péči obou rodičů, aniž by určoval konkrétní rozsah této péče dle ustanovení § 907 odst. 1 OZ. Pokud však rodiče nejsou schopni se na péči o dítě dohodnout, pak soud určí rozsah péče každého z rodičů dle ustanovení § 907 odst. 2 OZ. Tento rozsah může být velmi široký od výrazně úzké péče jednoho z rodičů až po rovnoměrnou péči obou rodičů. Klíčovým kritériem pro určení rozsahu péče zůstává nejlepší zájem dítěte.
Úprava vyživovací povinnosti
S konceptuální změnou v oblasti péče o dítě úzce souvisí i úprava vyživovací povinnosti. Rozhodne-li soud, že dítě zůstává v péči obou rodičů podle ustanovení § 907 odst. 1 OZ bez určení rozsahu péče, soud o plnění vyživovací povinnosti k dítěti zpravidla nerozhodne dle ustanovení § 919 odst. 2 OZ. Pokud však soud určuje rozsah péče každého z rodičů, postupuje při stanovení výživného dvěma způsoby dle ustanovení § 919 odst. 3 OZ.
Smluvený rozvod
Novela přináší změny také u tzv. smluveného rozvodu dle ustanovení § 757 OZ, který přináší méně formální, rychlejší a finančně výhodnější režim pro rozvod. Podmínkou smluveného rozvodu je, že manželství trvalo déle než jeden rok, dále že manželé dosáhnou dohody o úpravě poměrů nezletilého dítěte, a uzavřou dohody o úpravě majetkových poměrů a bydlení po rozvodu, které opatří úředně ověřenými podpisy. Podstatným zjednodušením je, že soud může u dohodnutých manželů upustit od jejich výslechu k otázce rozvratu manželství, což významně zkracuje délku řízení a šetří manžele od nutnosti vypovídat k záležitostem soukromého rázu.
Běžný rozvod bez zjišťování příčin rozvratu
I u „běžného“ rozvodu přináší novela významné zjednodušení. Soud nově nebude muset zjišťovat příčiny rozvratu manželství dle ustanovení § 756 OZ s výjimkou některých specifických případů. Konkrétně půjde o situace, kdy manžel, který návrh na rozvod nepodal, tvrdí důvody pro zamítnutí návrhu podle ustanovení § 755 odst. 2 OZ, tedy že by rozvod byl v rozporu se zájemcem nezletilého dítěte nebo v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. Tato změna odráží skutečnost, že zjišťování příčin rozvratu manželství představovalo pro manžele navýsost soukromou záležitost.
Prozatímní rozhodnutí
Pro situace, kdy je třeba upravit poměry rodiny novela přináší institut prozatímního rozhodnutí dle ustanovení § 465a až 465j ZŘS, který nahrazuje dosavadní úpravu obecného předběžného opatření ve věcech péče o nezletilé. Před vydáním prozatímního rozhodnutí by mělo být oběma rodičům umožněno se vyjádřit, čímž odpadá moment překvapení druhého rodiče v okamžiku, kdy je mu usnesení o nařízení předběžného opatření doručeno. Soud by měl prozatímní rozhodnutí vydat bez zbytečného odkladu, nejpozději do tří měsíců. Prozatímní rozhodnutí trvá omezenou dobu, kterou soud stanoví, maximálně tři měsíce, s možností prodloužení nebo změny. Omezuje se také právo podat odvolání proti prozatímnímu rozhodnutí, což má urychlit vydání rozhodnutí ve věci samé.
Zákaz trestání dětí
Novela výslovně zakotvuje v ustanovení § 858 odst. 1 písm. a) OZ, že péče o dítě musí být vykonávána bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření. Tato úprava navazuje na mezinárodněprávní závazky České republiky a odráží současné vědecké poznání, že používání trestů ve výchově dětí přináší mnoho negativních důsledků. Jedná se o deklaratorní úpravu, jejímž primárním cílem je změna hodnotového přístupu rodičů při výchově dětí. Nové znění ustanovení § 884 odst. 2 OZ stanoví nevyvratitelnou domněnku, že lidské důstojnosti dítěte se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání nebo jiné ponižující opatření.
Úprava vyživovací povinnosti – podrobnější pravidla
Novela zavádí podrobnější pravidla pro hodnocení odůvodněných potřeb oprávněného a schopností a možností povinného. Při hodnocení odůvodněných potřeb oprávněného se nově přihlédne k jejich budoucí změně, lze-li ji rozumně určit dle ustanovení § 913 odst. 2 OZ. Při hodnocení schopností a možností povinného se nově zkoumat nejen jeho příjem, vzdělání a kvalifikaci, ale také to, zda dosahovaný příjem odpovídá příjmu, kterého by mohl dosahovat dle ustanovení § 913 odst. 3 OZ. Při hodnocení majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu majetkového prospěchu, což má zabránit obcházení vyživovací povinnosti převodem majetku.
Novela také upravuje možnost postoupit splatnou pohledávku výživného dle ustanovení § 921a OZ. Pohledávku bude možné postoupit za výši jistiny pohledávky. Úplata za postoupení pohledávky bude muset být kvůli větší transparentnosti vždy uhrazena bezhotovostním převodem na účet. Postoupení pohledávky pod cenou bude možné pouze se souhlasem soudu. Pokud by v takovém případě souhlas soudu chyběl, bylo by postoupení pohledávky neplatné.
Novela zavádí zvýšenou sazbu úroku z prodlení z dlužného výživného. Po dobu prvních šesti měsíců prodlení bude možno požadovat úrok z prodlení ve zvýšené sazbě 2,5 promile denně, přičemž konkrétní výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Po uplynutí šesti měsíců bude možno uplatnit úrok z prodlení v zákonné výši.
Domácí násilí a disparita podílů při vypořádání SJM
Novela reaguje na problematiku domácího násilí i v oblasti majetkových vztahů mezi manžely. Nově se přináší důvod pro disparitu podílů při vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“) dle ustanovení § 742 odst. 1 písm. g) OZ, a to důvod spočívající v domácím násilí nebo činu povahy úmyslného trestného činu. Tato úprava umožňuje soudu přihlédnout k těmto závažným skutečnostem při určení výše podílu každého z manželů na společném jmění a případně odchýlit se od zákonné rovnosti podílů.
Závěr
Rozvodová novela účinná od 1. ledna 2026 představuje reformu rodinného práva zaměřenou na zjednodušení, zefektivnění a zklidnění rozvodových řízení. Klíčovými principy jsou podpora dohody mezi rodiči, eliminace zbytečných zdrojů konfliktů, zákaz trestání dětí a uznání práva dítěte na rovnocennou péči obou rodičů. Pro praxi to znamená nutnost přehodnotit dosavadní přístupy k rozvodovým řízením a úpravě poměrů nezletilých dětí. Advokáti by měli své klienty vést k dohodě, která přináší nejen finanční výhody ve formě nižších soudních poplatků, ale také rychlejší a méně konfliktní průběh řízení. Odstranění formálního rozlišování forem péče by mělo přispět k tomu, že rodiče se soustředí na skutečné potřeby dítěte a praktické uspořádání péče, nikoliv na boj o symbolické označení typu péče.
